2020
2019/2020 audiovizuální instalace
Site-specific instalace s názvem Spím, tedy hýbu, reaguje na téma pro člověka elementární a v čase přetrvávající. Co se s námi děje během spánku? Lidský mozek ve stavu spánku třídí všechny prožitky z uplynulého dne a poctivě probírá, co v paměti ponechat a co naopak zapomenout. Poté, co usneme, naše tělo přechází do stavu nevědomí, který se v naší paměti může odrazit jako letmý či naopak velmi živý sen. Spánek, jakožto nevědomý stav, do kterého upadáme každý večer a ze kterého se zase ráno probouzíme, je tématem, kterým se věda i umění zabývá po staletí. Přesto naše poznání není úplné. Zatímco se vše kolem nás velmi rychle proměňuje – spánek, jako jedna ze základních lidských potřeb, která řídí rytmus našeho života, zůstává neměnnou a neovládnutou sférou.

Audiovizuální instalace Spím, tedy hýbu vznikla jako reakce na aktuální problém zrychlování životního stylu, kdy se spánek začíná stávat téměř luxusní komoditou. Přes den s lehkostí vypijeme tři kávy, abychom se vybudili k produktivitě a večer se naopak necháme utlumit práškem na spaní. Místo toho, abychom tělo nechali přirozeně spočinout a naši mysl svobodně plynout v oáze klidu a nevědomí, snažíme se ho kontrolovat. Notoricky známá věta: “Spát můžeš v hrobě.”, svádí k mylné úvaze, že je spánek ve skutečnosti pouhým přežitkem, který nás odvádí od práce a na který nemáme nárok. Přitom je spánková hygiena naprostou esencí k dobytí životní energie a tedy správného fungování našeho těla.

Autorka Nela Bártová poodkrývá toto téma skrze zpracování dat nasnímaných v laboratoři Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Senzory, umístěné na končetinách i hlavě, zaznamenaly pohyby jejího těla během spánku a pořízen byl také EEG záznam mozkových vln během spánku. Z 3D dat Bártová následně vytiskla 3D modely pohybových křivek svého spícího těla. Křivka EEG záznamu byla zpracována do videoprojekce a doplněna skladbou z audio nahrávky, taktéž pořízené během jejího spánku.

Galerie Edikula se tak s touto instalací proměňuje na privátní prostor ložnice s matrací ve svém centru, která slouží zároveň jako jakýsi metaforický sokl a současně je promítací plochou. Spojením audiovizuálních prvků společně s 3D technologií je v rámci instalace zaznamenán jak pohyb fyzický, tak i neurologický.

(Kristýna Mikešová, Galerie Edikula)