2020
Moje práce se věnuje bytu, kde bydlím a máme ho pronajatý pouze na pár měsíců za
výhodnou cenu, protože normálně slouží k pronajímání hostům prostřednictvím
Bookingu nebo Airbnb, což nebylo majitelce v době koronavirové krize umožněno. Vše je
v bytě zařízeno podle jeho majitelky a jejího vkusu. Já se s bytem snažím sžít a cítit se tu
alespoň trochu jako doma.
Vanessa a já Alice bydlíme společně ve stejném bytě. Vanessa je mnou smyšlená osoba,
starší žena, která je již v důchodu. Pojmenovaná je podle bonboniéry,
kterou jsem dostala od své babičky k narozeninám.
Vše je v bytě zařízeno podle Vanessy a jejího vkusu. Vanessa má ráda červenou barvu,
na zdech má spoustu různých obrazů, má jen jednu živou rostlinu, zbylé jsou umělé.
Vanessa vlastní televizi, myčku nádobí, mikrovlnou troubu a další základní vybavení. V
obýváku jsou prosklené dveře, které vedou na terasu, kde je posezení. Vanessa i Alice
tam rády snídají nebo večeří. V bytě jsou dvě pohovky, několik dřevěných židlí s červeným
podsedákem a spoustu úložného prostoru. V koupelně je rohová vana i sprchový kout, v
ložnici je mohutná dřevěná postel, nad kterou je zrcadlo, dále dva noční stolky a velký
stůl se dvěma židlemi a lampou. V ložnici i obýváku jsou na zemi Perské koberce.
Vanessa mi píše dopisy, ve kterých sděluje jaké to je v bytě žít. Dává mi rady a vypráví o
životě a věcech, které v bytě jsou.
Text, který píše Vanessa je mnou smyšlený a inspirovaný věcmi, které dělají a říkají moje
babičky, nebo věcmi, které jsem si v tomto bytě zkusila, při představě, že jsem někdo jiný,
sama zažít. Snažím se vžít do Vanessy a toho, co by ona/já dělala, kdybych byla v
důchodu a žila sama.
Pro prezentaci práce jsem pozvala do bytu svoje spolužáky z ateliéru a vybrala jsem 7 spolužeček, které dopisy předčítaly.
starší žena, která je již v důchodu. Pojmenovaná je podle bonboniéry,
kterou jsem dostala od své babičky k narozeninám.
Vše je v bytě zařízeno podle Vanessy a jejího vkusu. Vanessa má ráda červenou barvu,
na zdech má spoustu různých obrazů, má jen jednu živou rostlinu, zbylé jsou umělé.
Vanessa vlastní televizi, myčku nádobí, mikrovlnou troubu a další základní vybavení. V
obýváku jsou prosklené dveře, které vedou na terasu, kde je posezení. Vanessa i Alice
tam rády snídají nebo večeří. V bytě jsou dvě pohovky, několik dřevěných židlí s červeným
podsedákem a spoustu úložného prostoru. V koupelně je rohová vana i sprchový kout, v
ložnici je mohutná dřevěná postel, nad kterou je zrcadlo, dále dva noční stolky a velký
stůl se dvěma židlemi a lampou. V ložnici i obýváku jsou na zemi Perské koberce.
Vanessa mi píše dopisy, ve kterých sděluje jaké to je v bytě žít. Dává mi rady a vypráví o
životě a věcech, které v bytě jsou.
Text, který píše Vanessa je mnou smyšlený a inspirovaný věcmi, které dělají a říkají moje
babičky, nebo věcmi, které jsem si v tomto bytě zkusila, při představě, že jsem někdo jiný,
sama zažít. Snažím se vžít do Vanessy a toho, co by ona/já dělala, kdybych byla v
důchodu a žila sama.
Pro prezentaci práce jsem pozvala do bytu svoje spolužáky z ateliéru a vybrala jsem 7 spolužeček, které dopisy předčítaly.
