2019
Vytvořil jsem kopii 11 menhirů z šumavské obce Volary ve dvacetinásobné zmenšenině a nainstaloval je na Obilní trh v Brně. O celé akci vzniklo video "11 menhirů".
"Vážení přátelé,
je to několik týdnů co jsme jako ateliér Envrionment odjeli na Šumavu rozjímat v přírodě a kreslit si. Čekala nás vřelá náruč obce Volary, lesy, pole, stromy, zvířata, ohně, pivo, tráva, oblaka, krávy a další zvířata.
Do Volar jsme přijeli potěšit místní svou kreativitu. Zainternvenovat v jejich přirozeném přírodním prostředí. Nechat jim kus sebe a zmizet zpátky do Brna, do Hostimila, domů.
Seděl jsem u jedenátci volarských menhirů, které jsem dostal jako objekt svého koumání, opřený o strom a nedokázal jsem přijít na to, co s menhiry dělat. Objímat stromy, stejně jako objímat menhiry je příjemné. Otázka je komu to k čemu je. Člověku jistě k lecčemu, ale nevím, jestli by obyvatele Volar potěšilo, kdybych jim po týdnu sdělil, že jsem se mazlil s jejich kameny. Možná by umělce nesnášeli ještě o něco víc než předtím. Možná by umělce nesnášeli ještě o něco víc, než uprchlíky. Tento nápad jsem raději opustil.
Pak jsem si kreslil menhiry a to bylo velmi dobré, jak by řekl Bůh. Ale na světě už je tak příliš obrázků menhirů na to, abych tento (již tak mohutný) štos ještě rozšiřoval. Své obrázky menhirů jsem schoval do šuplíku a myslím, že pokud tam zustanou dalších stolet a pak je někdo omylem zapálí, nebude to takzvaně nic proti ničemu.
Seděl jsem, chodil jsem, den za dnem a pak mi došlo, že to co musím udělat, není intervence na místě, ale exodus. Exodus kamenů. Emigraci menharů. Došlo mi, že i Brno potřebuje své menhiry. Ty Volarské jsem tedy nadále pozoroval a odpočíval u nich a mezitím jsem kul plán.
Nejsem ezoterik, stejně jako už nejsem křesťan. Kámen mi přijde dobrý, stejně jako mi přijde dobré pivo, stejně jako mi přijde dobrý spánek. Jestli je kolem menhirů tzv. silové pole nejsem schopen potvrdit. Jakékoliv místo, u kterého se ale dá ležet, považuju za důležité. Lidi tráví rádi čas u menhirů. Lidi tráví rádi čas u menhirů protože menhiry nemluví a protože se nehýbou. V tomhle ohledu mi připadají menhiry trošku jako prarodiče nebo psi. Psi vám taky neodmlouvají, stejně jako menhiry. Nevedou s vámi disputace. Potěší vás svou přitomností ale nebudou vám vyčítat, že jste neumyli nádobí. Mají psi silové pole? A prarodiče? Těžko říct. Každopádně: potřebujeme stejě tak psi, jako menhiry, jako prarodiče.
Za chvíli dojde na tomto místě ke slavnostnímu odhalení 11 menhirů, které svou stavbou a rozmístěním přesně kopírují 11 volarských menihrů. Pouze měřítko jsem dvacetinásobně zmenšil. Postupoval jsem v návaznosti na tradiční postupy přesouvání menhirů z místa na místo a menhiry převezl vlakem, šalinou a pak pěšky v malém pytlíku, původně určeném na ekologicky šetrný nákup zeleniny. Navazuji tímto na slavnostní vztyčení volarských menhirů, jež proběhlo 28. dubna 2007 na základě iniciativy geologa a chemika, inženýra Petra Poláka. Pocházejí z předkřesťanské doby a jsou několik tisíc let staré. Tyto brněnské menhiry, jež slavnostně odhalujeme právě dnes, dvacátého osmého května 2019, mají věk neznámý. Našel jsem je na polní cestě vedoucí kolem volarských menhirů.
Přál bych si, aby mnoho dalších let sloužili lidem a zvířatům pro odpočinek, relax, čerpání energie ze silových polí a tak dále a tak podobně. Budu rád, když se stanou stejnou dominantnou tohoto krásného parku stejně jako místní kašna. Protože právě na Obilním trhu, kde odhalujeme tyto menhiry, se narodil básník Ivan Blatný a ten k mému překvapení nemá na tomto místě žadnou sochu, dovolím si s tím něco udělat a nazývám je tímto Menhiry Ivana Blatného. Brno má tímto své menhiry a Ivan Blatný má svou sochu, vlastně jedenáct soch. To je výborné.
Nyní dojde ke slavnostnímu odhalení jedenácti menhirů Ivana Blatného, prosím odhrntě povlečení."
je to několik týdnů co jsme jako ateliér Envrionment odjeli na Šumavu rozjímat v přírodě a kreslit si. Čekala nás vřelá náruč obce Volary, lesy, pole, stromy, zvířata, ohně, pivo, tráva, oblaka, krávy a další zvířata.
Do Volar jsme přijeli potěšit místní svou kreativitu. Zainternvenovat v jejich přirozeném přírodním prostředí. Nechat jim kus sebe a zmizet zpátky do Brna, do Hostimila, domů.
Seděl jsem u jedenátci volarských menhirů, které jsem dostal jako objekt svého koumání, opřený o strom a nedokázal jsem přijít na to, co s menhiry dělat. Objímat stromy, stejně jako objímat menhiry je příjemné. Otázka je komu to k čemu je. Člověku jistě k lecčemu, ale nevím, jestli by obyvatele Volar potěšilo, kdybych jim po týdnu sdělil, že jsem se mazlil s jejich kameny. Možná by umělce nesnášeli ještě o něco víc než předtím. Možná by umělce nesnášeli ještě o něco víc, než uprchlíky. Tento nápad jsem raději opustil.
Pak jsem si kreslil menhiry a to bylo velmi dobré, jak by řekl Bůh. Ale na světě už je tak příliš obrázků menhirů na to, abych tento (již tak mohutný) štos ještě rozšiřoval. Své obrázky menhirů jsem schoval do šuplíku a myslím, že pokud tam zustanou dalších stolet a pak je někdo omylem zapálí, nebude to takzvaně nic proti ničemu.
Seděl jsem, chodil jsem, den za dnem a pak mi došlo, že to co musím udělat, není intervence na místě, ale exodus. Exodus kamenů. Emigraci menharů. Došlo mi, že i Brno potřebuje své menhiry. Ty Volarské jsem tedy nadále pozoroval a odpočíval u nich a mezitím jsem kul plán.
Nejsem ezoterik, stejně jako už nejsem křesťan. Kámen mi přijde dobrý, stejně jako mi přijde dobré pivo, stejně jako mi přijde dobrý spánek. Jestli je kolem menhirů tzv. silové pole nejsem schopen potvrdit. Jakékoliv místo, u kterého se ale dá ležet, považuju za důležité. Lidi tráví rádi čas u menhirů. Lidi tráví rádi čas u menhirů protože menhiry nemluví a protože se nehýbou. V tomhle ohledu mi připadají menhiry trošku jako prarodiče nebo psi. Psi vám taky neodmlouvají, stejně jako menhiry. Nevedou s vámi disputace. Potěší vás svou přitomností ale nebudou vám vyčítat, že jste neumyli nádobí. Mají psi silové pole? A prarodiče? Těžko říct. Každopádně: potřebujeme stejě tak psi, jako menhiry, jako prarodiče.
Za chvíli dojde na tomto místě ke slavnostnímu odhalení 11 menhirů, které svou stavbou a rozmístěním přesně kopírují 11 volarských menihrů. Pouze měřítko jsem dvacetinásobně zmenšil. Postupoval jsem v návaznosti na tradiční postupy přesouvání menhirů z místa na místo a menhiry převezl vlakem, šalinou a pak pěšky v malém pytlíku, původně určeném na ekologicky šetrný nákup zeleniny. Navazuji tímto na slavnostní vztyčení volarských menhirů, jež proběhlo 28. dubna 2007 na základě iniciativy geologa a chemika, inženýra Petra Poláka. Pocházejí z předkřesťanské doby a jsou několik tisíc let staré. Tyto brněnské menhiry, jež slavnostně odhalujeme právě dnes, dvacátého osmého května 2019, mají věk neznámý. Našel jsem je na polní cestě vedoucí kolem volarských menhirů.
Přál bych si, aby mnoho dalších let sloužili lidem a zvířatům pro odpočinek, relax, čerpání energie ze silových polí a tak dále a tak podobně. Budu rád, když se stanou stejnou dominantnou tohoto krásného parku stejně jako místní kašna. Protože právě na Obilním trhu, kde odhalujeme tyto menhiry, se narodil básník Ivan Blatný a ten k mému překvapení nemá na tomto místě žadnou sochu, dovolím si s tím něco udělat a nazývám je tímto Menhiry Ivana Blatného. Brno má tímto své menhiry a Ivan Blatný má svou sochu, vlastně jedenáct soch. To je výborné.
Nyní dojde ke slavnostnímu odhalení jedenácti menhirů Ivana Blatného, prosím odhrntě povlečení."
