2014
Instalace + projekce (3, 58 min.)
Můj bratr nalezl pod podlahou půdy poklad. Dopisy a pohlednice, ručně malovaná přání, noviny, tiskopisy a řadu dalších písemností, které patřili členům rodiny Ettelovy. Náš dům a půda se nachází v oblasti bývalých Sudet a Ettelovi byli sudetští Němci, kteří museli dům opustit po konci 2. světové války. Nepotřebné papíry, které po nich zůstaly, použili další majitelé jako zateplení domu a bezděčně tak zakonzervovali jejich přítomnost.
Jejich opětovné objevení ve mě vyvolalo řadu otázek. Přirozeně jsem alespoň částečné zodpovězení očekávala u nejstaršího žijícího obyvatele domu, mého dědy. Od něj se mi ale dostalo pouze suché: „Nehrabej se v bordelu, a běž radši zavařovat třešně.”
Rozhodla jsem se tedy, že vezmu výrok o zavařování doslova a nalezený materiál zakonzervuji. Minulost, která je zde stále uchována v lidech, domech a krajině, kterou materiálně reprezentují nalezené předměty, tak bude uchována na vesnici zcela přirozeným způsobem - symbolickým zavařením. Komora nebo špajz tady funguje jako archiv, místo pro skladování. Vesnický archiv nebo sudetský archiv.
Mnoho sudetských Němců vzpomíná na Sudety jako na svoji zemi zaslíbenou. Je to země jejich mládí a dětství, v jejich myslích možná i notně idealizovaná. S nostalgií vzpomínají na krajinu a domov, který už ale dávno neexistuje. Poměrně utopicky tak znějí hlasy některých sudetských Němců o navrácení majetku a pozemků v České republice. Sudety jsou pro ně ztraceným rájem, na který s nostalgií vzpomínají. Koncentrátem tohoto vzpomínání a nostalgie je píseň Sudetenland, mein Heimatland, kterou v roce 1997 napsal Robert Jung, bývalý sudetský Němec. Píseň se stala komerční „odrhovačkou” v podání německého zpěváka Rüdigera Schimy, který je populární především mezi německými důchodci. Když jsem přemýšlela nad německým adorováním zaniklé doby a krajiny, nemohla jsem zapomenout na jednu větu, kterou děda při vzpomínání na sudetskou minulost neustále opakoval: „Dobrej Němec, mrtvej Němec.” Součástí instalace je tedy video, ve kterém se poněkud rozporně snoubí vzpomínání německé a české.
