Sání
video
Ve své práci jsem se nejprve zaměřovala na práci s fotografickou emulzí. S emulzí pracuji
opakovaně experimentálně v rámci prozkoumávání kombinací s různými povrchy, ale poprvé v této
práci emulzi spojuji se syrově organickým materiálem. S materiálem, který je do určité míry
nevyzpytatelný a vyžaduje specifické postupy a zacházení.
Troudnatec kopytový je rozkladačem organické hmoty stromů a tím pak narušuje statiku stromů.
Zároveň zastavuje krvácení a lze s jeho pomocí rozdělat oheň.
Mým původním úmyslem bylo dosáhnout vyvolaného obrazu ohně na plodnici troudnatce
kopytového. Některé troudnatce ošetřené emulzí jsem se pokoušela osvěcovat ohněm, který jsem z
troudnatce ve fotokomoře rozdělala. Materiál byl nepředvídatelný a výsledky nakonec taky.
Postupně mi připadalo přirozenější odpoutání se od představy fotografie vyvolané na houbě, a
zaměřila jsem se spíše na samotný proces vyvolávání fotografií ve fotokomoře. Ve spolupráci s
troudnatcem se pro mě tento rituál posunul na novou úroveň. Příprava lázní, koupele objektu ve
třech různých lázních, sušení a paralelní neustálá proměna.
Při postupu používaném při klasickém pozitivním procesu ve fotokomoře houba nejprve nasála
fotografickou emulzi a postupně i všechny roztoky a vše uzavřela do sebe. Obraz se tak objeví, ale
po ustalovací lázní mizí v černé temnotě. Po vyjmutí ze zajetí červeného světla ale houba nasaje i
tmu a na povrchu (a zároveň už na světle) zůstává jen tenká průsvitná vrstva třpytu.
Vše zůstává v přítomnosti okamžiků na videu. Fotografie je na houbě nepřenosná, protože je asi
někde uvnitř. Celý proces přestává být o specifickém výsledku a dostává podstaty experimentu s
nejasným koncem. Možná se nestalo vůbec nic
