Vizuální báseň
2019
Semestrální práce v podobě tapety – vizuální básně se zabývá možností komunikace, přenosem informace či dojmu skrze vizuální formu.
Obrazový text jsem aplikovala po jednotlivých A4 na sloup, mající evokovat reklamní tapetovací válce. Tapetu jsem vnímala vzhledem k její opakující se formě a uspořádání v řádcích, podobně jako (lyrickou) báseň. Jejíž obsah je vnímatelný především intuitivně – formou asociace skrze obrazovou složku. Přemíra negativních podnětů dopadajcích na mysl (souvisejících například se stavem klimatické nouze, uspěchaností doby a obecně k neuctě ke světu a životu na něm) ve mně vyvolává pocit stresu, smutku a úzkosti. Moje mysl bránící se všem negativním podnětům, vytvaří obraný systém v podobě pozitvních obrazců – výjevů gličující moji mysl, ta se snaží uniknout do zóny bezpečí, převážně nostalgicky hledá klid a útěchu v dětských letech a ideálech – obdiv vůči jarním květinám, úcta ke stromům, zájem o rozmanitost exotických končin, výlety, drahokameny, motýli, slunce, přejetá žába… Báseň tak replikuje – ilustruje stav mé zanesené mysli odrážející v sobě tlak společnosti a stav světa. Tématem je obecně uchopení principu dětského nahlížení na svět aplikovaného – připomenutého letargickému světu dospělých.
This semestral work was made in the form of wallpaper. It’s called Visual Poem. It deals with possibilities of communication – transmission of information or impression through visual way. I applied pictorial text on a column with A4 format papers. It was supposed to evoke advertisiment on wallpapering rollers. Repeating and in-line arrangement of the wallpaper looks for me similar to a (lyrical) poem. Its content is perceived primarily intuitively – in the form of association through the image component. Negative stimulus on the mind (related for example with climatic crisis or therush of time…) makes me feel stressed, sad and anxious. But my mind wants to resist of negative stimulus. It create a defensive system in the form of positive images – they glitch itself. My mind tries to escape to the safe zone. This safe zone is found in nostalgia and childhood, especially in pure children’s interests and ideals – like admiration of spring flowers or esteem for trees. The poem illustrates my clogged mind reflecting in it self the pressure of society and the state of the world. The topic is generally the principle of how children look at the world – with pure love and passion, which I want to remind in some way to adult lethargic world
skica
