2019
Spánek nás odděluje od světa bdělých nezávisle na naší vůli. Víme, že dříve nebo později usneme. Usínáme, když se to nehodí, a nemůžeme spát, i když bychom chtěli. Spánek jako jedna z podmínek života nás všechny transformuje v nevědomá těla a rozostřuje vědomé myšlenky, umožňuje nám snít.
Racionální společnost s ekonomickými zájmy na prvním místě si je stále více vědoma rizik, jež ohrožují její efektivní fungování, a v zájmu hladkého chodu ovládá čím dál více oblastí každodennosti. Chodíme přes přechody, obědváme polední menu, hudbu po desáté tišíme. Spánek – jakkoli zredukovaný – je nicméně stále ještě místem, které se nepodařilo zcela ovládnout. Zbyl jako jedna z posledních dosud nekolonizovaných sfér lidského života.

Na tuto neovládatelnost jsem se zaměřila ve své videoinstalaci. Nasnímala jsem své pohyby ve spánku v laboratoři na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity pomocí senzorů, které jsem měla připevněny na hlavě a končetinách. Vznikly 3D modely pohybových křivek končetin a hlavy. Z těchto modelů jsem vycházela při tvorbě objektů. Objekty jsou umístěny na matraci, která slouží objektům jako sokl a zároveň jako plocha pro projekci. Ta obsahuje křivku z EEG záznamu mého spánku. V instalaci je tak zpracován záznam pohybů ve spánku - fyzický a neurologický. Pohyby jsou to nevědomé, jejich autentičnost mě fascinuje. Čáry-objekty také jako by vyvstávaly z čar-projekce. Instalaci podkresluje skladba, kterou jsem vytvořila z audio záznamu mého spánku.